„Během olympiády v Soči jsme zjistili, že 50 procent návštěvníků bylo mimopražských, i to byl jistý impulz, aby se olympijské parky stavěly i jinde než v Praze,“ vysvětloval loni v září marketingový ředitel Českého olympijského výboru Marek Tesař.

I proto během her v Riu de Janeiro v Česku vznikly rovnou čtyři parky – v oblasti Lipenska, v Ostravě, Pardubicích a v Plzni.

„Když jsme oznámili, že hlavní park bude v Lipně, říkali nám, že jsme blázni, že tam dávají lišky dobrou noc,“ vzpomínal předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.

Predikce se nepotvrdila. Pouze na lipenskou přehradu přišel stejný počet lidí jako do milionové Prahy během zimních her v Soči.

„Parky nám daly jednoznačnou zprávu: lidé chtějí sportovat.A obzvláště děti. Problém je, že často nemají kde. Když vidíte třeba v Lipně stometrovou frontu na možnost zaběhnout si padesátimetrový sprint, dojde vám, že je nejvyšší čas s tím něco udělat,“ tvrdil Kejval.

Pro nadcházející olympiádu v Pchjongčchangu se v Česku chystají dva parky – v Brně a v Ostravě. „Fanoušci si budou moct vyzkoušet spoustu zimních sportů – od hokeje, curlingu přes skoky na lyžích na mobilním skokanském můstku, pumptrackovou dráhu, k dispozici bude snowpark. Chybět nebudou ledové cestičky, tudíž si na své přijdou také bruslaři,“ říká místopředseda ČOV Libor Varhaník, který má projekt Olympijské parky na starosti.

Český projekt měl ale od samého počátku větší ambice.Už v roce 2014 zaujal Mezinárodní olympijský výbor, později našel podporu také v Evropské unii. Češi měli svůj projekt rozvinout a vytvořit manuál tak, aby i další národní olympijské výbory mohly postavit své vlastní olympijské parky.

A to se povedlo.

Právě na valném shromáždění Asociace národních olympijských výborů v Praze bylo v pátek oznámeno, že si český projekt bere pod svá křídla Mezinárodní olympijský výbor.

„Olympijský park je něco, co chce každý po celém světě napodobit. Přicházíme s novým konceptem, který by ten projekt měl přenést do světa.Aktuálně máme velkou podporu Mezinárodního olympijského výboru a také od sponzorů, což je velmi důležité a my z toho máme opravdu radost. Na jaře bychom chtěli dokončit takovou kuchařku, která by se měla dostat mezi ostatní země. Budeme v ní popisovat, jak se u takového projektu řeší finance, jak se to řeší z hlediska sportu, marketingu.

Co říkáte na velkou podporu Mezinárodního olympijského výboru?
Ještě před měsícem to bylo hodně navolno. Ale teď tomu dal MOV jméno a jasná pravidla, podle kterých se to bude celosvětově řídit. Adoptoval naši myšlenku, vzal ji pod svá křídla a bude se to řídit organizovaněji.

V čem tví kouzlo českého projektu?
Je to jednoduché. Zájem o olympiádu je enormní, každý se na ni divá a přitom ho svrbí prsty.Pak už se jenom nabízí, abychom se přiblížili lidem a udělali taky něco pro ně. Abychom jim ty sporty ukázali, vytvořili místa, kde bude možné fandit. Tenhle princip funguje všude stejně. Jasně, v různých zemích na jiných kontinentech jsou různé podmínky, ale princip je stejný.

Nepochybujete i kvůli různým podmínkám na jiných kontinentech o tom, že budete mít v zahraničí menší úspěch?
Ono je to někdy až legrační. Na jižní polokouli mají drobný problém, že když je zimní olympiáda, mají tam léto a naopak. V Africe zase mají jiné problémy. Není to tak, že když něco funguje u nás, zkopíruje se to a bude to fungovat i v dalších zemích.